Majestátní Pražský hrad, atraktivní zoologické zahrady, skvostná města či zábavní parky. Ročně sem zavítají statisíce a v některých případech až miliony lidí. Alespoň tak tomu bylo před koronavirovou krizí. Letos je situace jiná. Dramaticky. Stačí se podívat třeba právě na odvěké sídlo českých panovníků - Pražský hrad, vůbec nejnavštěvovanější památku v celé zemi, na kterou se ročně přijede podívat více než dva a půl milionu lidí. A počet návštěvníků pravidelně rostl.

Ještě na začátku roku to na Hradě vypadalo, že i letošek bude znovu rekordní - vždyť v lednu a únoru přišlo o deset procent víc návštěvníků než vloni. Pak ale přišel březen a s ním nemoc covid-19. Byl vyhlášen nouzový stav, plošná karanténa, přestalo se cestovat. Cizinci ze země prakticky zmizeli, Češi byli doma a památky i nejrůznější atrakce zůstaly zpravidla uzavřené.

Země nicméně nakonec první vlnu nákazy přestála, vše se zdánlivě začalo vracet do normálu a spolu s létem přišla i optimističtější nálada. Zahraniční turisté se sice dál do Česka nehrnuli, ale zase je mnohdy nahradili Češi, kteří oželeli dovolenou u moře. Ale nestačilo to. Realita je drtivá.

Například už zmíněný Pražský hrad letos v létě přišel takřka o všechny návštěvníky. "Od 1. července do 31. srpna ho navštívilo přes 164 tisíc platících návštěvníků, zatímco ve stejném obdobní loňského roku jich bylo bezmála 768 tisíc. To znamená, že návštěvnost v letošním roce oproti loňsku poklesla téměř o 78 procent," popisuje mluvčí Správy Pražského hradu Jan Pastor.

A na podobně skličující čísla se ve svých výkazech dívají i správci dalších vyhlášených turistických cílů v zemi. Třeba do Židovského muzea v Praze přišlo za loňské léto 188 tisíc lidí, zatímco letos jich dorazilo pouhých 40 tisíc - tedy jen asi pětina.

Stejně tak jako další organizace stálo na jaře i muzeum před rozhodnutím, co s tím. Přijalo úsporný rozpočet, propustilo část zaměstnanců a zastavilo všechny rozvojové projekty. Ani to však nemusí stačit, už jen proto, že muzeum není státní organizací a většina jeho příjmů je závislá na tom, kolik nechají návštěvníci na kase za vstupné. 

"Současný vývoj pandemie koronaviru, žel, nenasvědčuje, že by v příštích měsících mělo dojít ke zlepšení. Pro další činnost Židovského muzea v Praze je přitom obnova turistického ruchu životně důležitá," říká ředitel muzea Leo Pavlát. 

O pětinu návštěvníků přišla třeba i Staroměstská radnice. Z lichotivé sumy 190 tisíc lidí se propadla na 40 tisíc. Radnice má ale alespoň tu výhodu, že její provoz je placen z magistrátní pokladny.

Zastaví koronavirus obnovu kostnice? 

Krize však samozřejmě nezasáhla jen hlavní město a ušetřeny nezůstaly ani památky v regionech. Například do světoznámé - a organizací UNESCO chráněné - kostnice v Sedlci u Kutné hory se letos v létě přišlo podívat jen 59 tisíc lidí. Loni jich přitom bylo 181 tisíc. "Koronavirová krize měla, má a bude mít dopad drtivý. Velmi se obáváme podzimních a zimních měsíců, protože je jasné, že turismus bude nadále stagnovat," říká Radka Krejčí, ředitelka organizační složky sedlecké farnosti. 

I tady se propouštělo, nebylo zbytí, a navíc hrozí, že se bude muset zastavit i probíhající obnova kostnice. "Rekonstrukce kostnice je totiž financovaná pouze z příjmů z turismu, a proto je nyní v ohrožení," upozorňuje ředitelka.

Neschovává si přitom mnoho optimismu ani pro příští rok. "Domníváme se, že turismus bude covidem poznamenán i v roce 2021, a tomu také přizpůsobujeme rozpočet na příští rok - omezujeme ho tedy pouze na nutné investice a minimum zaměstnanců," dodává Krejčí.

Úspěch slaví jen zvířata

Na druhou stranu ne všechny z nejvyhledávanějších turistických atrakcí Česka letos v létě živořily. Najdou se dokonce takové, které si oproti loňsku polepšily, byť jich není mnoho a sledují nárůst jen o pár procent. Nejčastěji jde o místa, která i za normálních okolností spoléhají spíše na domácí turisty. Mezi taková patří například hned dvě zoologické zahrady - plzeňská a královédvorská. 

"Letos jsme zažili nejsilnější červenec všech dob a druhý nejsilnější měsíc v celé historii Zoo Plzeň," popisuje úplně jinou zkušenost mluvčí Martin Vobruba. Koronavirus se tak na zahradě podepsal jen ve smyslu hygienických opatření. "Krize se nedotkla počtu zaměstnanců ani zvířat ani péče o zvířata," dodává mluvčí.

Také v Safari Parku Dvůr Králové se situace v létě vrátila po jarních výpadcích k normálu. Zatímco ještě v červnu sem přišlo o čtyři tisíce návštěvníků méně než vloni, v červenci už jich branou zahrady prošlo o 25 tisíc víc než o rok dřív - celkem tedy přes 150 tisíc.

Safari park ale řeší jiný problém. Koronavirus totiž omezil, až téměř zastavil výměny zvířat mezi zahradami a dalšími institucemi po celém světě. Ty jsou přitom nezbytně důležité pro zachování jejich genetické rozmanitosti. "Dvorský safari park je mimořádně důležitou genetickou bankou afrických zvířat. Bez našich odchovů by mohla být ohrožena budoucnost některých druhů v lidské péči v Česku i ve světě," popisuje ředitel parku Přemysl Rabas.

Nicméně ne každá zoologická zahrada - z těch nejnavštěvovanějších v zemi - měla takový úspěch. Hůře na tom byla například ta v Ostravě, kde se v létě počet návštěvníků meziročně snížil o třetinu. Vloni jich přitom bylo téměř 300 tisíc. "Vstupné je velmi významná položka v našem rozpočtu. Aktuální ztráta činí přibližně 15 milionů korun a bohužel číslo stále narůstá," říká mluvčí zahrady Šárka Nováková. Zahrada proto začala výrazně šetřit a omezuje opravy i nákupy materiálu. 

Ani pivo nedokázalo přitáhnout dost lidí

Dobře na tom z pohledu návštěvnosti není ani Plzeňský Prazdroj, který od katastrofy v létě zachraňovali jen čeští turisté. "Letošní letní prázdniny patřily v Plzeňském Prazdroji právě jim. Jejich počet oproti loňskému červenci a srpnu vzrostl o 3,6 procenta. Jednalo se především o individuální turisty, jelikož organizovaný turismus je v útlumu. Letos k nám tak přijíždějí především jednotlivci, rodiny či skupinky," říká Zdeněk Kovář, mluvčí Prazdroje.

I letní nárůst počtu českých turistů je však jen slabou záplatou, protože pivovar byl na jaře pro veřejnost téměř tři měsíce úplně zavřený. Ani po otevření jeho bran se však v létě situace o mnoho nezlepšila. Od června do srpna přišel Plzeňský Prazdroj meziročně o 155 tisíc návštěvníků, tedy o více než polovinu.

Je potřeba zdůraznit, že i zdánlivě malé propady v návštěvnosti mají na turistické destinace často značný dopad. Příkladem je liberecká iQLandia, kterou loni v létě navštívilo 158 tisíc lidí a letos 124 tisíc. To není zase o tak mnoho méně. Přesto už musela odejít třetina z téměř 150 zaměstnanců a další úspory se hledají, kde se jen dá.

Problém je v tom, že jaro bylo v iQLandii podobně špatné jako jinde a podzim nebude zřejmě o nic lepší. Mimo letní prázdniny se totiž velká část zdejších návštěvníků počítá z řad školáků. "Školy nám teď budou hodně chybět. Museli jsme si vzít úvěr v rámci programu Covid II a hodláme jím financovat nadcházející podzimní období," říká ředitel iQLandie Pavel Coufal. Přesto situaci nevidí tak černě jako někteří další. "Teď už věříme, že situaci zvládneme. I když splácet dluhy budeme několik dalších let," dodává.

Většina oslovených míst se teď nicméně připravuje na další hubené měsíce a hlavně soukromí majitelé, kteří se nemohou opřít o veřejné rozpočty, přemítají, jak příští rok vyjdou. 

To se přitom bavíme o turisticky nejatraktivnějších místech v zemi, která se v minulosti těšila oblibě milionů lidí a která si i v době krize alespoň nějaké návštěvníky najdou. Tisíce dalších lokalit v Česku takové štěstí neměly a nemají. A ty budou mnohdy bojovat o holé přežití.